Terms of Service
Vubec ne, ubezpecil ho Parsson. - Naopak, Ostatne ty jsi tady sef, tak si delej, co je ti libo. Zvenci sem zaznely hlasy a vrava. Parsson pristoupil ke kuchynskemu oknu a podival se ven. - To jsou ti zatraceni skrabaci, odfrkl si. - jak mrchozrouti. Bude nejlepsi, kdyz si s nimi promluvim. S dustojnym drzenim tela a vaznym vyrazem ve tvari vykrocil k venkovnim dverim. - Muzes se tu trochu porozhlednout, vybidl Martin Beck Skacka. Skacke prikyvl a sel ke knihovne studovat tituly. Martin Beck vystoupil po schodech, ktere vedly do velke ctvercove mistnosti s bilym kobercem pres celou podlahu. Zarizeni tvorilo osm bachratych kresel potazenych svetlou kuzi a rozestavenych do kruhu kolem ohromneho kulateho stolu se sklenenou deskou. U steny stala slozita a jiste nesmirne draha stereokombinace a na nastennych policich v kazdem rohu bylo po jednom bile nalakovanem reproduktoru. Strop byl zkoseny a vyhled velkym oknem na zadni strane domu pusobil svou promenlivou zeleni za rozlehlymi poli venkovsky a poklidne. V mistnosti byly jen jedine dvere, a ty byly zavrene. Martin Beck slysel za dvermi tiche nezretelne hlasy, zaklepal a otevrel. Na velke manzelske posteli s bilym prehozem z latky pripominajici kozesinu sedely dve zeny. Kdyz stanul v otevrenych dverich, zmlkly a zahledely se na nej. Jedna z zen byla mohutnejsi postavy a daleko vyssi nez druha. Mela pevne rysy, temne oci a rovne leskle cerne vlasy s pesinkou uprostred ji splyvaly az na zada. Druha zena byla stihla a ponekud kostnata, mela bystre hnede oci a velmi kratce sestrizene cerne vlasy. - Ahoj, Martine, pozdravila ho. - Nevedela jsem, ze jsi tady. Martin Beck se zarazil a chvili otalel s odpovedi. - Ahoj, Aso, pozdravil ji. - Ani ja te tu necekal. Parsson tvrdil, ze ma nahore muze. - Nojo, copak Parsson, odbyla ho Asa Torellova, - o kazdem rika, ze to je jeho muz, i kdyz nahodou jde o zenu. Obratila se k druhe zene.