Privacy Policy
Nastenne hodiny ukazovaly jako obvykle spatny cas, zpozdily se presne o jednu minutu dvacet tri vteriny. Gunvald Larsson vstal a chtel hodiny srovnat. V te chvili nekdo zaklepal na dvere. Clenove teto pracovni skupiny nemeli ve zvyku pred vstupem klepat. Musel to tedy byt nekdo cizi. - Dal, rekl Gunvald Larsson. Do mistnosti vstoupila divka. Nebo vlastne zena. Vypadala na neco mezi triadvaceti a triceti. Vahave se podivala na Gunvalda Larssona a potom rekla - Ahoj. - Dobry den, odpovedel rezervovane Gunvald Larsson. Postavil se zady k psacimu stolu, zalozil si ruce na prsou a zeptal se - O co kraci. - Ja te samozrejme znam. Jsi Gunvald Larsson z nasili. Nereagoval. - Ale ty urcite neznas me. Gunvald Larsson ji pozoroval. Mela popelave plave vlasy, modre oci a pravidelne rysy. Dost vysoka, kolem sto sedmdesati peti, mozna dokonce o par centimetru vic. Pomerne hezka. Byla jednoduse a slusive oblecena, mela sedy rolak, modre, peclive vyzehlene dlouhe kalhoty a boty na nizkem podpatku. Vypadala prilis klidne na to, aby nemela neco za lubem. Ale byl si skoro jisty, ze se s ni nikdy nesetkal.